V tomto přehledu je víceméně samostatně zachycena historie Kuklen, jen s nutnými odkazy na statutární město Hradce Králové, jehož čtvrtí jsou od r. 1942.
Velmi podrobně – byť spíše ve formě dokumentace než historického rozboru – zachytil vznik a vývoj obce někdejší ředitel školy Všetečka ve dvoudílné „Pamětní knize městyse Kuklen (1776–1918)“, dokončené roku 1926. Skoro tisícistránkový rukopis obsahuje vyčerpávající přehled dokumentů, transakcí s nemovitostmi ap., a je uložen v okresním archívu. Obsáhlou historii obce publikovali též Domečka a F. L. Sál („Královéhradecko“, 1928; zajímavé je i starší Sálovo dílo „Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje“, díl 1., 1919; nejnovějším pramenem – avšak informačně poměrně skoupým – je Encyklopedie Města Hradce Králové, 2011).
Území dnešních Kuklen bylo zřejmě osídleno stejně dávno, ne-li dříve než vlastní historické jádro města Hradce Králové, ležící v těžko přístupném terénu na soutoku řek. Dokládají to prehistorické nálezy – nejstarší pocházejí z neolitu – mladší doby kamenné (kultura vypíchaná); je známo např. několik dokladů hlazené a vrtané kamenné industrie – mimo jiné fragment masivní kamenné sekery, nalezený počátkem 20. století na pozemku někdejší továrny Nejedlých. (Není vyloučeno, že i ve starší době kamenné sem zabloudili lovci za kořistí – například z Voženílkova písníku za Temešvárem jsou známy, dnes zjevně ztracené, zbytky mamutího skeletu; přímé doklady o přítomnosti paleolitického člověka chybějí).
V mladší a pozdní době bronzové (13.–8. století př. n. l.) bylo na dnešní Pražské třídě u odbočky do Zelené ulice odhaleno pohřebiště lužické kultury se žárovými hroby s popelnicemi; došlo k tomu při stavbě hlavní školní budovy v r. 1901 abyly při tom uskutečněny nálezy bronzových předmětů. Při výstavbě školy byly také zjištěny zbytky středověké tvrze, dokládající pokračující osídlení katastru v mladším období. Jméno místních pozemků Kukleny (či Kukliny) snad pochází od hradeckého měšťana Kuklina, který žil ve 14. stol.
V době před založením současné obce v r. 1766 tu byly hlavně pastviny, místy i role, patřící četným dvorům „šosovním“ (pod ochranou Hradce), rozptýleným před městem. V dávných dobách to byl dvůr Strachův, Rejvoldovský, Bláhův a dvůr Svatého kříže (v místech býv. hotelu Plakvic); podrobný soupis všech dvorů byl pořízen až r. 1727. Jednotlivé lokality měly názvy jako „U dubu“ (jižně od dnešních Kuklen), U Vlčího hrdla, U náhona, Dráha, U komína (později U kapličky), U pražské cesty ap.
Územím procházelo několik cest (prašných komunikací, zvaných již tehdy silnicemi; v 19. století byla měkká místa haťována silnými kládami, hustě kladenými napříč vozovky – zbytek takové úpravy je v silnici v centrální části obce):
1. Obchodní a zemská cesta – ze Slezska přes Jaroměř do Hradce Králové a přes Kukleny do Borku a Bohdanče
2. Poštovní zemská cesta – z Hradce Králové na Prahu
3. Komunikační cesta – od dnešní „Špice“ přes prostor stávajícího nádraží na Přím
4. Všestarská cesta
5. Plačická cesta
6. Březhradská cesta a víceméně neoficiální „sousedská“ cesta v místech Zelené ulice ke Stěžerám
Starší historické období pamatují i vodní díla: tzv. Malý náhon z r. 1548, vybudovaný v rámci krajinných úprav Pernštejny. Zajímavé je, že původně nehnal mlýn Temešvár – ten totiž Pernštejnům nepatřil a neměli důvod vést k němu vodu. Teprve nový náhon v r. 1780 vedl ke mlýnu; před tím jej poháněla voda z potoka Stroužka a hlavně z rybníka Vlčí hrdlo, později zvaného postupně Hunšovský, Vraždovský či Temešvárský, o rozloze 88 měřic, tj. asi 16,9 ha; zrušen byl zřejmě při stavbě hradecké pevnosti po r. 1760. Jeho hrází byla zjevně dnešní cesta k Temešváru a rybník asi ležel na severozápad od ní (srovnej dosud tradovaný název Na sádkách).
Za císaře pána…
Za vlády císaře Josefa II. započala výstavba královéhradecké pevnosti a v dosahu hradeb bylo pobořeno Pražské předměstí. Odtud se lidé většinou přestěhovali na místo, kde již stávalo sedm domků a které bylo odedávna zváno „Kuklena“; první písemná zmínka o Kuklenách je z r. 1547. Vyměřování panských, městských a selských gruntů započalo v r. 1776. Za původní usedlost dostali majitelé zaplacenu odhadní cenu a byli povinni ji sami zbourat. Materiál jim však byl ponechán, aby se urychlila výstavba nového sídliště – Kuklen, položených dosud jen v obvodu nevysokého návrší.
Souvislost s Hradcem připomíná kuklenský znak – půl stříbrného lva s písmenem G na horní červené polovici štítu; dolní bílá polovice nese snop, srp, hrábě a kosu.
Hrabě Harrach usiloval, aby v náhradu za roku 1776 zbořený kostel sv. Anny a klášter minoritů na Pražském předměstí byly tytéž objekty vystavěny ve Stežerách; představení kláštera však nechtěli opustit farníky a odejít na vzdálenou ves. V r. 1777 proto začala výstavba nejrozsáhlejšího objektu v někdejších Kuklenách – minoritského kláštera s kostelem. 2. července 1777 za velké slávy a účasti duchovenstva, četného vojska a oficírů, lidu „všeho stavu“ a střelby ze 12 hmoždířů, byl posvěcen základní kámen, založený u presbyteria.
26. května 1778 vydal Josef II. rozkaz zbořit hradecký kostel sv. Petra; ve vší tichosti odtud minorité přenesli svátost oltářní a křtitelnici od zvonaře Ondřeje Ptáčka z 15. století do kuklenského kostela sv. Anny. Stavba byla v hrubých rysech dokončena v r. 1784, avšak již v r. 1789 došlo ke zrušení kláštera, v budově byla zřízena fara a některé prostory byly upraveny pro školu.
V tzv. Tereziánském katastru (soupisu půdy) z r. 1778 je uvedeno mnoho desítek jmen – mezi nimi mnohá, která dosud v Kuklenách existují, např. Komárek, Smetana, Götz, Zadrobílek, Vitoušek, Vacek,Kučera, Jelínek, Pospíšil, Chmelař, Bouček, Morávek, Souček aj. Z r. 1790 pochází údaj o 131 kuklenských domech.
Kukleny, to je město!
Do roku 1848 byly Kukleny předměstím Hradce a spolu se 12 obcemi tvořily město – místní občané byli zváni měšťany královéhradeckými. Po vyhlášení konstituce se Hradec Králové osamostatnil a v letech 1849–1850 došlo ke katastrálnímu oddělení obcí – na což Kukleny doplatily ztrátou obecního jmění, které zůstalo Hradci. O rok později bylo k politické obci Kukleny připojeno Pražské Předměstí spolu s Farářstvím, Šostenami, Temešvárem a Rybárnami. K opětovnému rozdělení došlo r. 1890; zajímavým způsobem se dělila osada Temešvár (původní mlýn čp. 1postavený v r. 1749 a čp. 2 Sádky připadly Kuklenám, čp. 3 – katovna a čp. 4 – pastouška Pražskému Předměstí).
Samostatnou obcí zůstaly Kukleny až do r. 1942 (1. dubna připojeny k Hradci); jako osada je v letech 1850–1930 uváděn Temešvár. V r. 1843 i s Temešvárem zde byly 142 domy a 1031 obyvatel; v r. 1930 doznaly maximálního rozvoje – je zaznamenáno 577 domů a 4503 obyvatel (v r. 1980 již jen 2779 obyv., v r. 2011 – 2793 obyv.)
Za školní budovu sloužilo v Kuklenách postupně několik objektů. Již bylo zmíněno dočasné využití části minoritského kláštera; dále to byl přízemní domek na rohu hlavní ulice a náměstí (vedle dnešní točny trolejbusu). Na patrně nejstarším vyobrazení Kuklen – sepiové kresbě soudního rady Vincence Morstadta z roku 1865 – jsou zachycena právě tato místa. Obraz je komponován v pohledu od horní části obce – Bláhovky – směrem k hradeckým věžím; vlevo možno vidět dřevěné domky s podsíňkami, školu a kostel sv. Anny, vpravo od silnice je rybníček s mostky a za ním několik zděných domů. Po obou stranách náměstí jsou vzrostlé stromy. O rok později procházela těmito místy vojska po kruté bitvě u Sadové… Tradiční osový výhled z náměstí na hradecké věže v nedávné minulosti zničila (zakryla) architektonicky neuvážená výstavba vícepodlažních bytových domů na Anenském náměstí v centru čtvrti.
Škola a taky chodník
Výsledek války v r. 1866 předznamenal zrušení pevnosti Hradec Králové a umožnil postupný stavební rozvoj kuklenské obce severovýchodním směrem, tj. v ose dnešní Pražské třídy směrem k městskému centru. Obvod současného středu Kuklen byl zastavěn převážně na počátku století – výstavba školy započala roku 1901, v roce 1909 byla vydlážděna hlavní ulice od býv. hotelu Plakvic po obecní dům č. 1 (školní jídelna, ještě v polovině 20. století národní škola).
Během r. 1926 byl podle výnosu okr. politické správy byl v centrální části obce zřízen mozaikový (dlážděný) chodník a náklady ve výši několika tisíc Kč exekučně vymáhány na majitelích domů.
Ve rukopisných vzpomínkách kuklenského rodáka Frant. Rybáře (1906–1980) je zachycen zajímavý obrázek života obce rámcově v době před 1. světovou válkou: V Kuklenách byl tehdá slušný společenský život. V hostinci U Šrajbrů se nacházel největší sál na Hradecku. Konaly se zde slavné plesy.
V Kuklenách bylo hodně průmyslu: Škodovka, naproti byl cukrovar, který Alois Nejedlý přestavěl na koželužnu a později na automobilku KAN (Kukleny Alois Nejedlý). Firma asi po třech letech výroby nevelkého množství malých osobních vozů KAN zlikvidovala. Další malá koželužna byla u Götzů. Později si v této budově zřídil autodílnu Karel Kuba, a pak tam byla opravna aut Kovošrotu. Další koželužna byla u Červených, později u Hanušů a posléze opravna obuvi Tvorba. Pak koželužna u Nejedlých a vedle Nejedlých koželužna u Seyfriedů. Pepík Seyfriedů měl vozík na gumových kolách a do něho zapřahal pár velkých kozlů. To bylo něco pro místní děti. Vozit se tryskem po Kuklenách. Vozík byl obyčejně kluky obležen.
Místní honorace žen chodila vždy v neděli do kostela na devátou. Máti mezi ně patřila též. Paní Seyfriedová měla jednou nové briliantové náušnice a pamatuji se, že řekla, že by za ně byl pořádně velký barák. (Seyfriedovi později koupili koželužnu v Týništi n. Orl.)
V Pardubické ulici byla Havlíčkova slévárna, kterou později převzal sokol br. Karel, jehož bratr si zřídil výrobu lepenky v prostoru nynější traktorky (zrušena v polovině osmdesátých let 20. stol.) Továrnu – slévárnu – prodal p. Ptáčníkovi a ten zde zařídil výrobu lihových nápojů a trestí (Kord) (dres už neexistující, poslední část objektů byla zbořena v r. 2010 – pozn. edit.). Další zdroj obživy Kukleňáků byla zelenina, zvlášť salát, který byl vyvážen do podhorských oblastí Trutnovska, Liberecka, ale i do Prahy.
V Kuklenách bylo devět hospod: U Kurzů – později U Malejch, U Kudrnů, U Černého koně, Pálenka (proti Škodovce), Plakvič, U Brzků, U Zelinků, U Šrajbrů, U Kňourků v Emauzích, pak u Volejníků v Zelené ulici. A pět řezníků – u Šejvlů, v Plakviči, u Syručků, u Šlapalů, u Vacků, tři pekaři – u Rindů, u Boučků, u Cahů, a několik obchodů se smíšeným zbožím.
Kukleny měly asi 5000 obyvatel, do Hradce se chodilo pěšky buď rovně po hlavní ulici přes šraňky, nebo proti Škodovce napravo příč vedle Švagerků přes luka do Lipek, okolo Obchodní akademie přes jediný most přes Labe. Nebo bylo možno zahnout za Pražským předměstím doleva přes luka u Učitelského ústavu.
Společenský život v Kuklenách byl na výši. Byl zde divadelní spolek „Tyl“ se sídlem u Šrajbrů, byl zde Sokol, byl zde spolek esperantistů, jehož aktivními členy byli otec a máti. Vedl jej učitel na měšťance Jelínek. Byli zde fotbalisté SK Kukleny, dále Spolek baráčníků, kteří provozovali loutkové divadlo se sídlem u Zelinků ve starém dřevěném sále v zahradě. Sál později shořel a všechny loutky též. Byla na to složena dlouhá báseň…
Dále byla v Kuklenách malá strojnická dílna u Vajzarů; firma nám tehdy zařizovala vodovod, který po mnoho let silně zlobil. Vodu jsme táhli jednak z náhona, jednak ze studně na dvoře. Voda z náhona byla však postupně k ničemu – stala se vlastně zředěnou močůvkou.
Kukleny dlouho zůstávaly městysem – na město byly povýšeny až na přelomu dvacátých a třicátých let. K Hradci Králové byly znovu připojeny k 1. dubnu 1942. Jejich další rozvoj byl poznamenán dlouhodobým záměrem komplexní přestavbu (padl až po roce 1989), který v podstatě vylučoval i rozsáhlejší údržby objektů a jiné investice (např. blok v centrálním úseku Pražské tř. měl být zbourán a nahrazen parkem, v jiné versi měla být hlavní ulice přeložena za náhon, průjezd Bláhovkou ku Praze zaslepen atd.) Čtvrť po všech stránkách zaostala, a to přesto, že jí dnes – k nelibosti místních obyvatel – prochází extrémně rušná příjezdová komunikace od pražské dálnice. Z 662 domů s 4093 obyvateli během třiceti let klesl počet Kukleňáků na 2779 osob v roce 1980 a víceméně týž počet lidí tu žije i dnes.
Zpracoval yb
Dobrý den,nežiji v Kuklenách více než padesát let, ale rodné hnízdo zůstává v srdci
stále. Proto mne článek o starých Kuklenách více než potěšil. Doufám, že se někdy budete věnovat i poválečné historii Kuklen, slavné éře Ikaru Kukleny, fotbalovému hřišti Olympia,
náhonu plnému ryb (do jejich zničení průmyslovým odpadem)atd., atd. Pokud ano a budete-li mít zájem, mohu Vám i s některými fakty pomoci. Nemám však žádné fotografie, což mne
samotného mrzí. S pozdravm Petr Šrámek
Vážený pane Šrámku, moc děkuji za pochvalu! (A omlouvám se za trochu pozdní odpověď…) Nutné je dodat, že tu kapitolu i Kuklenách vytvořil celoživotní obyvatel Kuklen, můj otec… Žel tenhle web je obecně mnohem méně informačně vybavený, než bych si přál, ale doufám, že v budoucnu budu mít víc času zase některé informace oprášit… V době snad dohledné dodám do galerie nějaké nové skeny pohledů… A samozřejmě, pokud byste měl něco zajímavého, budu rád… Díky ještě jednou! JR
Dobrý večer,jmenuji se Pavel Michálek,narodil jsem se v roce 1948 a tři roky jsem bydlel vedle hospodářské školy,kde se kdysi vyráběly kočárky a potom jsem bydlel naproti v cukrovaru a vedle bylo fotbalové hřiště
se stěnou ze dřeva vysokou asi 3m,kde jsem si hrál se sestrou. Mám foto,ale nevím jak jí vložit.
Vážený pane Michálku, díky za komentář i vzpomínku, to je vždy zajímavé! Fotka by sem do komentářů nějak vložit jít měla, případně mi ji, prosím, pošlete na mail jan.rybar@amaze.cz, zkusím to nějak… Díky! JR
mapuji historii hokeje v Hradci Králové. Právě lokalita u hospodářské školy a cukrovaru by mne zajímala, včetně historického fota. Měl tam totiž hřiště SK Žižkov Kukleny.
Mněl jsem maminku z Kuklen. Její rodiče bydleli v Dělnické ulici 253, přistěhovali se tam z Vídně, když vypukla 1. světová válka. Měli zelinářství. Po válce pracoval dědeček ve Škodovce jako mnědíkovec. Asi před pěti lety jsem byl na pohřbu bratrance na kuklenském hřbitově. Je na něm pochovaný malíř Bohumil Kubišta,jeden ze zakladatelu kubizmu v České republice.Jeho náhrobek patří k vrcholu pietní architektury.
Prosím, doplňte text o vzpomínku na malíře!
Dobrý den, díky moc za komentář i za ten tip, podívám se na to… Zdravím, JR
Dobrý den, děkuji za pěkný informační článek. Pracuji na rodinném rodokmenu a chtěl bych se zeptat – jeden předek chodil v období 1935-1937 do jakési střední rolnické školy v Kuklenech (dochovalo se mi dokonce maturitní tablo ročníku!). Chtěl bych se zeptat, zda-li víte o této škole něco více? Kde se nacházela, případně nějaké fotografie (historické / současné)? Moc děkuji za odpověď, případně se můžete ozvat i na mou emailovou adresu lukyrauch@seznam.cz. Děkuji Lukáš Rauch.
Já bydlím v Kuklenách od narození. Byly doby, kdy jsem s kamarády vyškraboval vypadlé šrouby z podkov koní mezi dlážděním Zelené ulice, po které jezdili povozy ze Stěžer, kolem Prachárna a t.zv. Křenáku, kde jsme po válce sáňkovali. Dláždění zmizelo pod asfaltem, ale šířka ulice se nezměnila. V současné době se oblat kolem Zelené ulice stala předmětem spekulací developera a hlavního architekta, kteří sofistikovaně změnili předem skoupené pozemky na stavební parcely s vidinou, že se jim podaří ŘsD přesvědčit, aby sjezd z dálnice byl u Prachárna a ne na Bláhovce. Nevyšlo jim to a tak miliony vyplacené na nákup jsou uloženy do pozemků a čekají na zhodnocení. Nemravné bylo oblbování občanů Kuklen články v hradeckém tisku typu „Nové Kukleny, nová Zelená“. Žádná nová Zelená se nestaví. Jinak v Malém labském náhonu se občas prohání pstruzi a někdy i štika 30 cm dlouhá, když s jim podaří uniknout ze sádky penzionu UNO. Ten malý baráček vedle školy byl zbořen a je nahrazen moderní vilou ve stylu 30-tých let ve které je dnes středisko doktorů. Dva obvoďáci, dva zubaři. Za školou zajistil ředitel Velímský vybudování veliké sportovní haly do které jezdí děti trénovat softbal až z Hradce. Do školy už neexistují vchody z průčelí ale vchází se do ni z přístavby za školou. Já bydlím v budově naproti škole, kde mohou pamětníci pamatovat čistírnu oděvů. Dnes je tam Kuklenská kavárna. Její výtvory a interiér najdete po zadání hesla Kuklenská kavárna na Facebooku.
Četl jsem váš zdejší příspěvek a jestli tomu dobře rozumím zmiňujete se v něm o malém domečku vedle školy. Pokud myslíte bývalou dolní kovárnu, tak bych potřeboval nějaké informace k ní a hlavně, kdy byla zbořena, protože kamarád ročník 1946 si ji již nepamatuje, ale ví o ní od své matky. Roku 1866 za pruské okupace v ní měli Prusové strážnici, ze které byly vysílány hlídky k sledovaní hradecké pevnosti, a proto se o tento domeček zajímám. Můžete mě, prosím, kontaktovat na email jaroslavdvorak@atlas.cz. Osobní setkání je případně možné, protože dost často jezdím do Kuklen.
Dobrý den,jsem rodilý Kuklenák a k té kovárně č.p. 138 vedle školy,patřila mému dědovi a následně otci jménem Kraják.Jsem ročník 1954 a tu kovárnu si ještě pamatuji,včetně dílny velké světnice kde mě babička vychovávala a vedle byla malá ložnice.K demolii mohlo dojit okolo roku 1959,přesně si nepamatuji.Z původní kovárny však zbyla zed do ulice na které stojí plot-přímo naproti dnešnímu UNUa boční zdi ke škole .Před tou zdí byl příkop.Moc rád na to vzpomínám,krásné dětství.S pozdravem Adolf Kraják.
Vážený pane Rybáři,
pátrám po válečném období 1939 -1945 v Kuklenách,kde žili moji prarodiče s maminkou.Ta si z dětství pamatuje,že chodila v Kuklenách do školky, nevíte, kde tato budova stála? Děkuji za zprávu.
Dobrý den, v té době byla dla pamětníků školka na křižovatce Pražské a Pardubické, fotka je například zde: https://www.kukleny.cz/kukleny-na-starych-pohlednicich/#jp-carousel-109
JR
Dobrý den, mohl bych se zeptat, kde stala hospůdka u Zelinků? Mé jméno je také Zelinka a žiji v Kuklenach, tak mě to zajímá. Děkuji
Vážený pane Zelinko,
legendární hospoda u Zelinků byla ještě relativně nedávno tam, kde dnes je/byla Fontána, kino atp… zde na tomto obrázku to je ještě hotel… https://www.kukleny.cz/kukleny-na-starych-pohlednicich/#jp-carousel-95
JR
Hospoda u Zelinků byla v budově na pravé straně Pražské třídy v polovině asi mezi křižovatkou se Zelenou ulicí a rozcestím Praha -Pardubice. Za mého mládí tam bylo kino Svět. Po sametu zabrali objet cikáni a slušně jej zdevastovali. Za 1. republiky byla místem, kde se scházela na „kartičkách“ kuklenská honorace podnikatelů a lékařů.
Poprvé dostávám k seznámení tento dokument, který mě velmi zaujal a potěšil. Jsem rodilý Kukleňák, narodil jsem se v Pardubské ulici v domku u pana Šimka. Rád zaznamenávám zajímavosti o mém rodném městě. Když žil ještě Jarda Kryspín, scházeli jsme se v restauraci U růže na Dušičky. Dnes už Jarda chybí a tak nikdo takové setkání nazajišťuje. Můj otec byl poštovním zřízencem. Já sám jsem ročník 1929 a tak si pamatuji svoje dětství a jinošství v Kuklenách. Nyní bydlím na Moravském Předměstí, ale občas do Kuklen zavítám. Hlavně na Dušičky a svátky vánoční.
Vážený pane Macháček!
Narazil jsem na Vaši reakci a zmínku, že váš otec byl poštovním zřízencem. Zajímám se o historii hradeckých pošt a tak byste mi mohl pomoci. Mám současné foto kuklenské pošty, ale potřeboval bych upřesnit polohu té starší. Jestli si na to vzpomenete, mohu Vám poslat současné foto budov, o kterých si myslím, že tam byla pošta a poprosil bych o správnost. Bydlím v Malšovicích, tak bychom se mohli i setkat.
Děkuji za spolupráci.
Dobrý den pane Muller,
přečetl jsem si Váš dotaz na pana Macháčka a nevím zda již máte odpověď. Jsem rodilý Kukleňák a pamatuji se, že kolem 1950-1960 byla pošta v budově u Černého koně, hlavní vchod z ulice a hned vlevo. Vpravo byla kdysi školní jídelna a později myslím knihovna
Dobrý den, mohl bych se zeptat, kde hledat v Kuklenách Vámi zmiňovaný Strachův dvůr.
Děkuji
Strachův (Strauchův) dvůr se obvykle lokalizuje do míst u dnešní základní školy, kde se při těžbě písku na přelomu 19. a 20. století objevily zděné základy a další nálezy zlomků nádob a železných předmětů. Tehdejší hradecký archeolog a muzejník Ludvík Domečka tyto nálezy připsal právě uvedenému Strauchovu dvoru. Ten se zmiňuje v souvislosti s bitvou roku 1423, ovšem prameny jeho přesnou lokalizaci neuvádějí, pouze nepřímo z nich vyplývá, že stál někde západně od Hradce při cestě na Prahu. Archeologické nálezy z oblasti školy se dochovaly ve sbírkách hradeckého muzea dodnes (přibyla i řada dalších). Většinu z nich (zlomky nádob, ostruha…) lze datovat již do 11.-13. století, kde zde stála větší osada, další jsou ještě starší z mladší doby bronzové i doby železné a jiných období. Lokalizace Strauchova dvora je tedy nejasná, i když v dnešních Kuklenách mohl stát.
Radek Bláha, Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Vážený pane Bláho, děkuji moc za cenný komentář! JR
Dobrý den, velmi me zaujal Vas clanek a dekuji za nej. Koupil jsem dum na adrese Prazska trida 704/153, pri rekonstrukci jsem objevil montazni sachtu a na pude jsou zavesene dve obrovske traverzy, pravdepodobne na jerab. Chtel bych Vas poprosit ze zajimavosti, mate nejake informace k teto budove nebo k teto ulicce? Jedna se o dum hned u kapličky. Dekuji
Mám ještě poznámku k datování Malého (labského) náhonu. Na těchto stránkách se výše uvádí, že byl vybudován Pernštejny v roce 1548. Náhon je však starší. Vznikl v letech 1532-1533, stavebníkem bylo město Hradec Králové. Sloužil k přívodu vodu do městského Březhradského rybníka. Podrobně rozebírá hradecké vodní hospodářství Jar. Mikan ve studii „Královéhradecké vodní hospodářství “ publikované v Časopise Společnosti přátel starožitností, ročník 55, 1947, str. 85-96, o dnešním Malém náhoně zejména str.88-89.
Malý náhon je bezesporu pozoruhodným technickým a hospodářským dílem a měl značný význam také v souvislosti s kuklenským průmyslem 19. a 20. století. Není však jedinou stavbou svého druhu v našem městě. Například již na samotném počátku 16. století vznikl (opět v režii města Hradce) náhon Bělečský, dnes Náhon, napájející rybníky Nový a Svinarský. Ale to je jiná kapitola, s Kukleny přímo nesouvisející.
Radek Bláha
Děkuji moc za doplnění a tip na to, co prozkoumat! JR
Pokud chcete vidět,jak vypadala hospoda ,,U Zelinků,, v původní podobě,vydejte se uličkou z náměstí podle hřbitovní zdi směrem jakoby Zelená ul. Skoro na konci je ve zdi branka a po pár krocích zpět najdete u zdi hrobku rodiny Zelinkovy i s vyobrazenou hospodou.Člověka bolí oči z té modré zdevastované chudoby,ve kterou se tento slavný podnik proměnil….
Vážený pán Šrámek. Pozorne som si prečítal Vašu erudovanú prácu o Kuklenách. Moji predkovia z otcovej strany pochádzajú z Kuklen. Mám tam ale medzeru medzi rokom 1800 až 1846. Vedeli by ste mi poradiť, na koho sa obrátiť, kto by mi podal relevantné info? Ide o rodinu Götz. Prikladám staršie údaje o rodine. Roku 1776 si Jan Antonín Götz koupil vedle stěžerské cesty pozemek, na němž vystavěl malý domek. Naproti za cestou si navíc zřídil jirchářskou dílnu. Svůj veškerý majetek odkázal roku 1787 Josefu Götzovi a dceři Barboře. V roce 1802 koupil čp. 1 Václav Adamíra z Černilova, který zemřel roku 1828. Jeho syn František Adamíra prodal dům v roce 1846 a jeho novým majitelem se stal Jan Bouček, po němž následovali Čeněk Bouček (zemřel 15. září 1881), který roku 1880 postavil při čp. 1 skladiště a sýpku, a obec, která zde umístila obecnou školu (východní obvod) a hospodářskou školu, přičemž současný dům byl vystavěn v roce 1875[1].
Zde je třeba zmínit, že obec splácela dluh vzniklý koupí čp. 1 od Boučkových dědiců (1884) a jeho úpravou pro školní účely (26 376,14 zl.) od roku 1885 do roku 1894, kdy byl zbytek dluhu uhrazen směnkou a dům čp. 1 a 1a trvale věnován obcí účelům veřejné školy. Dům však byl prost dluhů až koncem roku 1899, kdy byl dluh skutečně uhrazen. Od té doby byl ve vlastnictví obce a byl využíván ke školním účelům[2].
Dnes dům patří městu Hradci Králové a je využíván zejm. k nájemnímu bydlení. Zároveň se v budově nacházejí 1. třídy, školní jídelna a školní družina ZŠ a MŠ Kukleny, přičemž prostory družiny vznikly rekonstrukcí půdní části objektu.
Želám pekný deň, s pozdravom Slavomír Tomašovič 00421 903 453 505, Svätý Jur, Slovensko
Vážení! Ještě jednou děkuji, napsala jsem Vám, ale někam mi to zmizelo. Tak budu hledat, až mi moje postižení dovolí. S mnoha jarními pozdravy OR
Dobrý den rad se zapojim do debaty o kuklenach jse rodily kuklenak jež se narodil v domě na pražské ulici c.47 u kořínku své mladí do vojenské služby jsem prožil v ulici pardubická 104 jmenuji se Jaroslav oupic ročník 1949 kamarádi Jan a Pepa vitouskovi Karel Matějka Láďa kocek Pepa adamira zkratka vše primove hráli jsme hazenou za ikar fotbal za sokol krásné vzpomínky teď bydlím v holicích 9let rad bych kdyby se mě některý z pamětníků ozval přeji všem kuklenakum zdraví
Dobrý den, pane Rybáři,
Tvořím článek o čalounické firmě Polstrin, která sídlí v Kuklenách. Chtěla bych doplnit do článku pár informací z historie. Netušíte, kdy se budouva Polstrinu postavila případně co v ní bylo před kancelářskými a výrobními prostory? Mělo by jít o adresu: Pražská tř. 799/158, 500 04 Hradec Králové 4.
Za jakékoliv informace Vám budu vděčná! Děkuji!
Jana Brandtlová
Dobrý den, pokud se nepletu, tak Polstrin býval dříve Dřevotvar, ale více bohužel nepomůžeme… Zdravím, JR
Dobrý den, zajímám se také o historii své rodiny a o rodokmen a na Kukleny jsem narazila – pracoval zde můj prapradědeček Josef Neumann (1855-1911), byl zaměstnán ve strojírnách Kukleny a také se zde 3.10.1880 oženil. Mladou rodinu (měli syna Jiřího a dceru Antonii) postihlo ale neštěstí – Josef pracoval jako montér při stavbě cukrovaru někde v Maďarsku (blíže nevím), při konečné kontrole bubnu na zpracování řízků ztratil rovnováhu a do nádrže spadl. Přežil, ale přišel o oko a poškodil si páteř, takže byl pak doživotně invalidní. Stav se mu ale postupně zhoršoval, oslepl úplně, až zůstal upoután na lůžko a po 12ti letech, strávených u Milosrdných sester na Malé Straně v Praze, zemřel v 52 letech. Ráda bych se o tomto svém příbuzném dozvěděla víc, např. kde se v Kuklenách ženil, kdo mu byl za svědky apod. Ráda budu za jakoukoliv zprávu. Zdraví Z. Balounová